Chov včelích matek Mandát Antonín, Velký Újezd 8


O mém chovu...

V sedmdesátých letech minulého století vznikala síť rozmnožovacích chovů. v roce 1973 byl oficiálně schválen také můj chov ve Velkém Újezdě u Moravských Budějovic za rozmnožovací, 10. 3. 2003 byl tento chov povýšen Ministerstvem zemědělství na chov šlechtitelský.
oplozovací_stanoviště, 46 kB Stanoviště včelstev mám v lesnaté krajině v nadmořské výšce 445 metrů, v oblasti přecházející od Vranovské přehrady po začínající Českomoravskou vrchovinu. I když se ještě jedná o oblast jihozápadní Moravy, stanoviště se nachází už v kraji Vysočina. Snůškové podmínky jsou většinou tvořeny smíšenými lesy, kde po jarní snůšce z ovocných stromů a řepky, následuje hlavní snůška ze smrků, ale i z malin, dubů a lip.

V chovu mám 67 včelstev. Většinou jsou v nástavkových úlech a část je umístěna v kočovném voze. Hlavní plemenářské a oplozovací stanoviště je v ovocné zahradě za obytným domem. K oplozování matek používám chovné úlky oplodňáčky plemenáče a plemenáčkové ležany. K vybavení chovu patří i elektrická líheň a mnoho dalších chovatelských pomůcek.

kontrola_matečníků, 48 kB Od vzniku chovu pracuji se známým odborníkem Ing. Josefem Janouškem. Výhradně od něho jsem odebíral inseminované matky. Dělo se tak v době jeho působení na Kývalce (do roku 2003) a nyní v Rosicích. Jedná se o velmi osvědčený a udržovaný plemenný materiál rakouského chovatele Singera a také z výzkumného včelařského ústavu v Lunzu. Oba kmeny mají podobné vlastnosti. Také místa jejich chovů v Rakousku jsou geograficky ne příliš vzdálená. Exteriér včely odpovídá standardu kraňského plemene. Také vlastnosti jsou velmi dobré. Včelstva mají rychlý jarní rozvoj, využívají snůšky z ovocných stromů a řepky, dále všech navazujících snůškových zdrojů. Včely jsou velmi mírné, nerozbíhavé a nerojivé.

kontrola_kladení, 45 kB Na začátku chovné sezóny testuji plemenná včelstva na čisticí pud. K rozchovu vybírám jenom ta nejlepší. Při testování se mi nejlépe osvědčila metoda zmrazování zavíčkovaného plodu. Podle metodických pokynů z Výzkumného ústavu včelařského v Dole, jsem začal i s testováním včelstev na varroatoleranci. Zatímco výsledky s čisticím pudem jsou velmi dobré, s vlastnostmi včel na odolnost vůči varroáze ještě nemám požadované úspěchy. Tento úkol je dlouhodobý. Chtěl bych však v letošním roce na varroatoleranci otestovat co nejvíce včelstev.

Před chovnou sezónou pečlivě vybírám plemenná a chovná včelstva. K odchovu používám metodu při matce s přelarvováním nejmladších larviček do umělých plastických misek. Dodržuji chovatelské postupy, aby matky byly dobře tělesně vyspělé. Dvoudenní otevřené matečníky dodávám do svého okolí včelařům a ostatním zájemcům na rozchov. Jsem dobře vybaven na tvorbu oddělků. Kromě toho se zaměřují na produkci oplozených matek z prošlechtěných výběrových linií.

Po odchodu ze zaměstnání do důchodu se plně věnují chovatelské práci. Moje dlouholeté zkušenosti vytvářejí předpoklady a záruku toho, že chov bude i nadále vyhledávaným a že bude přispívat k další selekci naši včely. Mým stálým přáním je dodávat včelařům co nejkvalitnější matky.

Článek vyšel v časopise VČELAŘSTVÍ č. 5/2006.

© 2006 - 2017 Antonín Mandát